Perla Kréty

Byzántské imperium a ortodoxie jsou dve osy, které trvalé ovlivnily vývoj Kréty. Jen v oblasti Chanii je dnes uchováno víc nez 300 byzantských kostelu. Starokrestanské baziliky v Soúgia a bazilika v Almyrída, se znamenitými mozaikovitými dlazbami, Rotunda neboli Naós Archangélou Michaíl (6. století) v Episkopí u Kísamos, kostel impresivní archit ktury a s více nez 5 vrstvami ikonografií, Naós Agíou Nikoláou (11. st.) v Kyriakosélia u Apokóronas, kostel Monastíras neboli Panagías Zerviótissas (12. st.) ve Stýlos a Naós Agíou Georgíou (Chrám Sv. Jirí) (1430) v Alikianós, kostel který byl vymalován Pavlosem Provatasem (1430), jsou nekteré z nejvýznamnejších památných kostelu oblasti. Kostel Ágios Geórgios (1314) v Komitádes u Sfakiá, Mitéra Theoú (Matka Bozí) v Kakodíki u Sélino, Archángelos Michaíl (Archandel Michael) (14. st.) v Arádena u Sfakiá a v Sarakína u Sélino a ješte desítky kostelu a kaplicek vzbudí v návštevníkovi zájem a dojmou ho.

Kláštery existují na Kréte jiz od prvního byzantského období pred rokem 824, ale od 16. století, kdy zacala turecká hrozba, nové kláštery se zacaly stavet a staré se restaurovat s pomocí benátských dobyvatelu. Nejdulezitejší z nich se nalézají v Akrotíri: Moní Agías Triádas (Klášter Svaté Trojice) neboli Dzagarólon (17. st.) s cetnými západními architektonickými rysy, o neco dál Moní Gdernétou (Guvernétou), která je venována Panne Andelu (Kyría ton angélon) (16. st.) a postavená jako pevnost, katolikon v Moní Agíou Ioánni tou Erimíti (Klášter Sv. Jana Eremity) (17.st.), vyjímecný príklad architektury prizpusobené divokosti a neprístupnosti této krajiny. Dulezité jsou také zenská Moní Timíou Prodrómou v Korakiés, Moní Panagías Odigítrias neboli Goniás ve tvaru pevnosti v Kolimbári (17. st.), Moní Ag. Ioánnou Theológou ve Stýlos u Apokóronas, nacházejíci se na skále Moní tis Panagías Chrisoskalítissas na západním pobrezí ostrova, zenský klášter (Monastíri) Chrysopigís ve vesnici Mourniés, kostel Agía Kiriakí ve Varípetro, klášter Ágios Geórgios v Karídi (12. st.) a.j.

Bezpocetní dobyvatelé nechali svou pecet v celé oblastu památníky, které pripomínají tragické události Kréty a také udatnost krétského lidu.

Opevnení (Frúrio) od Selíno v Paleóchora (13. st.), Frangokástelo (14. st.), trosky hradu Da Molin (13. st.) v Alikianós, benátské budovy Kokoláki v Derés a vila Rotónda v Kaláthenes Kísamos jsou nekteré z dochovaných pozustatku benátské nadvlády. Ke konci období benátské nadvlády a vzhledem k turecké hrozbe nejschopnejší benátští architekti vybudovali nekteré z nejlepších príkladu obranné architektury: hrad Chanii, dílo architekta Sanmicheli (1537), hrad na ostrove Soudy (1570) a hrad na Gramboúsa (1579), díla od Orsini. Rada dalších hradu a strázních vezí, jako napríklad Izeddin (1872) ve vesnici Kalámi, strázní vez Aptéry (1867), strázní vez v Askýfou a hrad Alidáki ve vesnici Embrósnero u Apokóronas, jsou charakteristické pozustatky turecké nadvlády.

Poslední dobyvatelé ostrova nepostavili velkolepé budovy, nechali ale po sobe památník, který nám pripomíná hruzu a marnost lidského zla a války: Nemecký hrbitov 2. svetové války v Máleme, kde je pohrbeno 4400 nemeckých vojáku.