Kdyz se historie ztrácí v bájích

Vzpomínka na dávnou minulost, na casy, kdy písmo ješte neexistovalo nebo na epochy, ze kterých psané záznamy ješte nejsou rozlušteny a vyuzity, se uchovala v bájích antického sveta.

Podle starobylých pramenu vetšinu mest na Kréte zalozil Mínos, syn Dia a nymfy Evropy, antický král Kréty a první osadník ostrova. Nejdulezitejší z nich byla Kydonía, mesto na západe a naproti Peloponnése, Knosós, která byla v centru Kréty a blízko k Malé Ásie, a Phaistós (Festós) na jizním mori. Ale kdo ví, zdá-li se mytus týce pravdy.

Mozná, ze neznáme hodne vecí o oblasti Chanii v období neolitu (6100-3500/ 2900 pr.n.l.), krome faktu, ze mnoho jeskyn a nízin bylo osídleno, ale stopy minojské kultury (2800-1200 p.n.I) jsou dolozené z celé západní Kréty, nebot Minojci po sobe zanechali pozustatky osídlení a hrobu. Sídlište Démpla ve Varipétro je to nejranéjší, které je do dneška prozkoumané, a sídlište blízko Nerokoúrou u Soudy zazilo rozkvet v polovine minojského období. Nejdulezitejší a nejvetší sídlište západní Kréty byla ku-do-ni-ja (Kydonía), která se nachází na kopci Kastéli, pod dnešním mestem Chania. Vykopávkami se objevily dulezité a jedinecné architektonické pozustatky a predmety, které jsou exponovány v archeologickém muzeu v Chanii. Mimo to oblast je plná hrobu, hlavne z pozdní minojské doby, jako jsou napríklad hroby ve vesnicích Máleme, Filakí a Stýlos.

Kolem roku 1100 pr.n.l. pronikli na osrov -nejspíš na západní Krétu- Dórové z Peloponnésu pod vedením Kíssos, syna krále mesta Árgos. Dórové se tam usídlili a pozdeji pokracovali k ostrovu Ródos (Rhódos). Kréta se stala dorická a tím zacala hellenistická dejinná epocha, behem které vznikají v oblasti spolky mest (takzvané polis, recky polis=mesto).

Nejdulezitejší z ních byla Kydonía, která byla tam, kde je dnes mesto Chaniá. V roce 524 pr.n.l. zabrali mesto Kydonía kolonisti z ostrova Sámos, a pozdeji (519 pr.n.l.) z ostrovu Aigina (Égina).

Kydonía byla mesto politicky, vojensky a ekonomicky nejmocnejší a dostávala se velmi casto do sporu s dalšími velkými mesty antiky, jako byly napríklad sousední Aptéra na severu nad zálivem Soudy, Polyrrínia jizne od Kísamos, a Falásarna na západním pobrezí.

I kdyz byla velká mesta osamocena kdyz jim nic nehrozilo, sjednotila se, kdyz byla svoboda ostrova ohrozená. Práve proto dokázaly v roce 74 pr.n.l. v zálivu Chanii porazit rímské lodstvo. Víteství nad vetrelcemi ale nakonec netrvalo dlouho...