Toulka minulostí

Pro milovníky staroveké recké a krétské kultury, ale i pro ty, kterí touzí poznat minulost, správní oblast Chaniá (Nomós Chaníon) nabízí jedinecnou toulku do minulých casu. Nejen minojské památky a ruzné nálezy z dejinných epoch, ale i mesta recké antiky a rímské ríše je lze nalézt v kazdém koute oblasti.

Východne od Chanii a blízko vesnice Megála Choráfia lezí starobylá Aptéra, mesto zalozeno na míste, které vládne nad zálivem Soudy a nad nízinou u Armény a na jihu se rozpíná impozantní horský masiv Lefká Óri. Mesto vzkvétalo v hellénistickém období (330-368 pr.n.l.), posléze se dostalo do rukou Rímanu a zazilo druhý velký rozkvet. Dnešní návštevník uvidí zbytky hellénistické hradby akropole a hodne pozustatku rímské ríše, hlavní z kterých jsou rímské kupolové cisterny a lázne. Po antice se stalo mesto cástí byzantského impéria a zejména kláštera ostrovu Pátmos (Ierá Moní Pátmou), a pozdeji se dostalo pod tureckou nadvládu. Z této doby pochází pozoruhodná a velkolepá strázní vez na severní strane pahorku, která vládne nad tureckým opevnením Izeddin. Tohle opevnení chránilo záliv Soudy spolu s benátským opevnením, které se nachází naproti, na malém ostruvku Soudy.

Západne od Chanii a jizne od Kísamos lezí starobylá Polyrínnia, další velké mesto antické Kréty, zalozeno na míste, které vládne nad nízinou a zálivem mesta Kísamos. Dnes jsou tam dochované stavební pozustatky dejinného a rímského období. Pozoruhodnejší však ze všech je velkolepé opevnení akropole postavené v byzantském období.

Na nejzápadnejší strane kraje a vedle jedné z nejkrásnejších plází oblasti, lezí okouzlující trosky starobylé Falásarny.

Mesto bylo chranené silnými hellénistickými hradbami, melo ohrazený prístav a tak bylo jedno z nejmocnejších námorních a pirátských mest Kréty. Návštevníka ješte prekvapí ctyri vysoké veze prístavu, které kvuli tektonickému posuvu západní Kréty behem konce antiky je dnes 9 metru nad morem a 6,5 metru od brehu. Jelikoz Falásarna byla dobre opevnená v roce 98 pr.n.l. jí Metellus znícil úplne a mesto uz nikdy nebylo osídleno.

Jak ztracené mesto pripadá návštevníkovi starobylá Lissós. Totiz, muzeme se k ní dostat bud lodí z Paleóchora nebo Soúgia, nebo pešky z mesta Soúgia, po pruchodu soutesky, ke které se dostaneme za hodinu chuze, potom vylezeme na horský svah a slezeme k mori. Lissós mela dulezitou roli jako nábozenské centrum a zorganizovala sousední mesta Yrtakína, Élyros a Tárra do Unie Horalu.

Dnes jsou zachovány trosky Asklipeíou (Asklipíu) s nádhernými mozaikami na podlahách a zdenými rímskými hroby. Archeologické pozustatky potká cestovatel na hodne jiných místech oblasti, jako jsou napríklad starobylá Minóa v Maráthi u Akrotíri, starobylá Pérgamos ve vesnici Vrýsses u Kydonía, chrám od Diktýnna (Naós Diktýnnas) v Ménies, hellénistické pozustatky ve vesnici Rókka, rímské rezidence s mozaikovými podlahami v Kísamos, chrám boha Poseidóna ve vesnici Tsiskianá, starobylé mesto Élyros v Rodováni a starobylou Tárru na konci soutesky Samariá.