Tvár kraje

Správní oblast Chaniá (Nomós Chaníon) je nejzápadnejší cást ostrova, má rozlohu 2376 ctverecních kilometru a pocet obyvatel je 150.387 (scítání 2001). Východne sousedí se správní oblastí Rethymno (Nomós Rethýmnis) a na dalších stranách, které tvorí pobrezí délky 350 kilometru, je omýván na severu teplým Stredozemním a Krétským morem a na jíhu Libyjským morem Okouzlující horský masiv Lefká Óri (Bílé hory) neboli Madáres je páterí oblasti a má desítky vrcholu s nejvyšším vrcholem Páchnes (2454 m). Pohorí Lefká Óri zacíná na východu a koncí na západe u Nomós Rethýmnis, obklopující velké náhorní plošiny, jaké jsou napríklad plošiny Omalós (výška 1080 m) a Askýfou (730 m). Casto se hory se rozdelují divokými souteskami a strzemi jedinecné krásy, jako napríklad soutesky Agía Iríni, Samariá, Arádena a Ímbros. Na severu se štedre rozkládá velká úrodná nízina, kterou zúrodnují vody pramenu, vody, které dále tvorí reky s nejvetšími rekami Plataniás (starobylý Iárdanos) a Koiliáris. Planiny u Kísamos, Chaniá, Armény a Georgioúpoli koncí u turisticky vyvinutých a plných lidmi pobrezí krétského more. Rozmanitý geologický reliéf severního pobrezí je charakterizován ctyrmi velkými poloostrovy a stejnojmennými mysy: Gramboúsa, Iríni (Spátha), Akrotírio a Drépano. Mezi ními se nachází ctyri velcí a vhodní ke kotvení zálivy: od Kísamos, Chaniá, Soúda a Georgioúpoli. V zálivu Soudy je i nejvetší a nejbezpecnejší prístav Recka.

Jízní cást oblasti se vubec nepodobá severu. Horní masiv Lefká Óri spadá prikre do more a jen úzký pruh úrodné pudy se nachhází mezi horami a krásmými serpentinovitými západními plázemi. Vyjímkou jsou jen malá nízina u Paleóchora na západe a platina u Frangokástelo na východe. Proto i jizní a západní pobrezí jsou méne obydlená a turisticky vyvinutá a tak udrzují stále jejich divokou a nedotcenou krásu.

Mimo to, pet malých zátoku na jíhu -u Paleóchora, Soúgia, Agía Rouméli, Loutro a Chóra Sfakíon- a tri na západním pobrezí -u Livádi, Sfinári a Stómio- nejsou vhodná kotvište velkých cestovních osobních lodí.

Ostruvky oblasti jsou malé a neobydlené: ostrov u Soudy, ostov Ágioi Theódoroi nebo Thodoroú v zálivu Chanii, ostrovi Ímery a Ágria Gramboúsa u stejnojmenných mysu. Vyjímkou je ostrov Gávdos, jediný obydlený ostrov Kréty a nejjiznejší obydlené místo Evropy. Gávdos se nachází ve vzdálenosti 23 námorních mil od Chóra Sfakíon a 32 námorních mil od Paleóchora.

Jedinecné je nakonec nejen pro oblast, ale i pro celou Krétu, jezero od Kournás u Apokóronas. Ješte jedno jezero, ale malé a umelé je v Agiá u Kydonía.