Pohádková krása, prírodní kouzlo

Kdybychom jsme museli oblasti Chania dát nejaké zvláštní jméno, tak nejspíš bychom jsme ji pojmenovaly oblast soutesek, nebot desítky soutesek rozdelují hory oblasti. Nepopiratelne nejhezcí a nejslavnejší ze všech je souteska Samariá neboli Fáragas. Má délku 16 kilometru, šírku 3,5 az 150 kilometru a svislé útesy, které mají výšku az 500 metru. Putování nejdelší souteskou Evropy trvá prumerne 5 az 6 hodin a je povolené jen v období od kvetna do ríjna. Souteska je národním parkem a návštevník tam uvidí vzácné druhy krétské vegetace, napríklad cypriše a borovice a také díktamo a divoké kvetiny. Mimo to je souteska prírodním prostredím krétské divoké kozy. Pozoruhodné jsou tektonické zkameneliny vápníku, které jsou videt na skalních stenách. Souteska Agía Iríni v Sélino je 7,5 m dlouhá, na uzších místech 10 m široká a 500 m hluboká. Hlavní rys je krása a bohatství vegetace. Souteska Ímbros ve Sfakiá je jedna z nejimpozantnejších, nejuzších a nejhlubších celé Kréty.

Ma délku 7 km, na nekterých místech je úzká az 2 m a skalní steny mají výšku 300 m. Tyto steny se na nekterých místech a na výšce 30-40 m sbíhají a nechávají jen malý otvor 2-3 m Tak má nekdo dojem, ze je v tunelu. Souteska v Topólia (Topolianó Farági) je velkolepá, divoká a pozoruhodná kvuli její nádherné ozvene. Má délku 1500 m, skalní steny mají výšku az 300 m a je lze v ních najít hodne jeskyní. Souteska je široká 5 az 50 metru. Existuje ješte mnoho prusmyku, které i kdyz nejsou známé, jsou stejne hezké a divoké. Nekteré z ních jsou v Tripití, Kládos a Elygiá u Samárie, v Arádena, Katré, Asféndou, Ag. Nektários a Kallikráti u Sfakie, v Thériso u Chanie -jediný, které se dá projet autem, v Rókka a Polyrrínia u Kísamos, v Borianá u Karánou a v Díktamo u Keramiá, jediný který vede ze západu k východu.

Jestli zase se nám zdá, ze soutesek je málo, aby daly oblasti jméno, tak oblast Chanie by se asi mela jmenovat oblast jeskyní, jelikoz má víc nez 1500 jeskyn na pevnine, na horách a podmorské jeskyne. Nekteré z nejdulezitejších jsou následující:

  • Jeskyne slonu v Pláka u Apokóronas, která má vchod pod hladinou more a je do dneška jen cástecne prozkoumaná. Krome pusobivých bílých a cervených krápníku se stala tato jeskyne známá díky 4 nálezum jedinecného slona (Elephas Chaniensis) a mnoho trpaslicích srncu, kteri zily desítky roku pred naším letopoctem
  • Jeskyne od Sfakiá, blízko vesnice Asféndou, která má velký historický význam kvuli reliéfu na skalách ze starobylých casu
  • Jeskyne-rokle "Dzaný" u Omalós, délky 2500 m
  • Rokle na Lefká Óri. Nejdulezitejsí z ních je rokle Gourgoúthakas hloubky 1208 m, která je nejvetší na Balkáne a má prameny, vodopády a potoky
  • Jeskyne "Arkoúdas" (Medvedí) neboli Pangías tis Arkoudiótissas blízko kláštera Gouvernéto na poloostrovu Akrotíri. V této jeskyni je stalagnit, který se podobá medvedu, cisterna se svecenou vodou (svecená voda=agíasma) a malý kostelík venován Hromnicím.
  • Jeskyne Agíou Ioánni tou Erimíti v Moní Gouvernéto
  • Jeskyne Agía Sofía v Topólia, kde je i stejnojmenný kostel. Je to skvelá obloukovitá jeskyne 20 m vysoká a s prumerem 70 m, která je plná stalagnitu
  • Jeskyne Agíou Ioánni tou Erimíti ve Spiliá Kísamos, kde je stejnojmenný kostelík. Je to jeskyne velká a se zázracnými stalaktity a stalagmity
  • Jeskyne Demonospílios (jeskyne démona) na svahu soutesky Samariá na hore Gígilos Další menší jeskyne jsou Skourachladás v Keramiá, jeskyne v Samonás, Kournás, Melidóni a.j.

Tyto druhy prírodního bohatství jsou jen jednou z mnoha krás Chanie. Oblast je na trech stranách obklopená morem a na 350 km pobrezí nabízí nespocetné pláze, pláze osamelé a nedotcené, nebo organizované a plné lidí.

Pláz v Néa Chóra (jediná organizovaná pláz mesta Chanie), Chrisí Aktí, Ágioi Apóstoloi, Agía Marína, Plataniás, Geráni, Máleme, Kolymbári, Kísamos, Paleóchora, Frangokástelo, Kalíves, Almyrída, Georgioúpoli a Kavrós jsou organizované a nabízí hodne sluzeb, lehkostí a komfortu.

Milovníci prírody, pokud chtejí najít nezkazené pláze s cistým pískem a zelenomodrým morem a mín lidí, musí nechat za sebou turistické centrum.

Ve Falásarna je pláz 3 km s jemnozrnným pískem. Tato pláz byla v roce 2002 zvolená jako nejlepší a nejhezcí pláz Evropy. Po malé procházce se muze návštevník dostat do starobylého prístavu. Na Elafonísi, malém ostruvku 20 m nad morem, který je spojený s brehem povrchním útesem hloubky 0,60-0,90 m a délky 800 m, takzvaným "Pérasma". Práve tam stojí i spolecný hrob muzsta rakouské lodi Imperartice, která byla potopená v roce 1907.

V cedrovém lese Kedródasos spokojene uzíváme kombinaci piskovité plázi a zelené barvy cedru. V Soúgia je nádherná pláz s kamínky, pobrezní jeskyne a kristálová voda. V Bálos, kde je exotické jezero, jemný bílý písek, melké zelené more a malý poloostrov Tigáni.

Koupání na této plázi se muze kombinovat s návštevou benátské pevnosti na ostrove Ímeri Gramboúsa. A ješte malá pláz s kamínkama je v Ménies vedle archeologického nálezišti Diktýnneo, kde je velký pustý kraj vhodný pro peší turistiku.

Nakonec, za osobitý a jedinecne krásný kraj jsou povazovány Madáres.

Tak jsou pojmenovány neúrodné a holé vrcholy Bílých hor, které mají výšku víc nez 2000 m. a vyzývají chodce a horolezce. Vegetace je tam minimální, nízká a krovinatá, je tam hodne divokých kvetin a skýtají prehled uvádející v úzas. Jedinecné pro celý ostrov je i jezero Kourná ve vesnici se stejným jménem u hranic s okresem Réthymno. Jezero je 20 m nad morem, jeho obvod je 3,5 km a nejvetší hloubka 23m. Kolem jezera jsou vrby, myrty a strmé hory, které se zrcadlí na klidné hladine jezeru, tvorící okouzlující jev, kterým se její hloubka zdá vetší. To je i puvod legendy, podle které je jezero bezedné.